Ačkoliv bylo ve zkušebním kole znát, že vítr může mít vliv na pořadí závodu, poradili si skokani vesměs s podmínkami dobře. Totéž se však nedá říct o stylových rozhodčích. Poté, co byl za vítěze dnešního klání vyhlášen Polák Klemens Murańka (100,5 a 100m), se body přepočítávaly. A zjistilo se, že vítězem Memoriálu je nakonec mladý Rakušan Clemens Aigner (101,5 a 98,5m). Murańka tak přišel o obhajobu včerejšího titulu a skončil druhý. Na bronzový stupínek dnes dosáhl borec z české sestavy a mnohé nepřekvapilo, že jím byl čtvrtý muž z pátečního závodu Tomáš Vančura (103,5 a 98m). Nedávný sdruženář zažívá snový víkend a stále více se přibližuje šanci zaskákat si brzy mezi českými reprezentanty v nejvyšší soutěži. 

Dobrými skoky se ve Frenštátu prezentoval i čtvrtý v pořadí Ernest Prišlič (102,5 a 99m) ze Slovinska. Zdatně mu sekundoval krajan Anže Lanišek (104,5 a 93,5m) na páté příčce, díky níž udržel vedení v celkovém pořadí CoC. Povedené představení na české půdě hlásí i matador Sebastian Colloredo (101 a 98,5m), dnes si vysloužil šesté místo. Sedmým mužem byl další slovinský zástupce Rok Justin (2x 95,5m), na příčce osmé nalezneme jméno Stefana Hubera (99,5 a 95,5m). Novým jménem pro fanoušky je zřejmě Janni Reisenauer (100 a 94,5m), který obsadil devátou pozici. Desátý skončil v sobotním měření sil mladý Ital Federico Cecon (100 a 93m). 

Další dobrý výsledek hlásí jedenáctý Kožíšek, Hájek na 13. pozici
Čestmír Kožíšek (99 a 94m) nabral formu ve finském Kuopiu a doma také nezahálí. Po včerejším umístění v TOP 10 dnes na podobný výsledek jen těsně nedosáhl a končí jedenáctý. 104 metry v prvním kole stačily Antonínu Hájkovi na průběžné pódium, ale 91 metrů v kole druhém jej odsoudilo ke konečné 13. příčce. Naprosto stejné metry zapisoval i devětadvacátý Viktor Polášek, ten se však nevyhnul pádu na dojezdu a s tím spojenému bodovému zkratu. 

Mimo bodované pozice pak skončili 32. František Holík (89m), 37. Jan Michálek (90m) a 40. Filip Sakala (85,5m).

​

„To je moje první vítězství v Kontinentálním poháru a také je skvělé, že jsem vyhrál tento pohár (putovní pohár pro vítěze memoriálu). Byl to krásný závod. Ani jsem nevěděl, že se právě dnes o tento pohár bojuje, jsem velice překvapen. Ale pohár bude můj jen jeden rok, takže musím přijet příští rok znova,“ prozradil se smíchem Aigner. Okomentoval také své nečekané vítězství: „Dnes to bylo dost šílené. Nejdřív jsem byl druhý a pak řekli, že jsem první. Nejprve jsem tomu nevěřil, ale teď jsem hrozně vděčný.“ 

Rozhodnutí, zúčastnit se závodů ve Frenštátě, přišlo na poslední chvíli a bylo výhradně Aignerovo. Teď si jej pochvaluje. „Před týdnem jsem ještě nevěděl, jestli tady budu skákat. Nakonec jsem chtěl a bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem udělal. Včera jsem byl spokojen se třetím místem a dnes je to perfektní. Bylo to mé rozhodnutí sem jet. Minulý týden jsme byli v Lillehammeru na tréninkovém kempu a skoro všichni z mé tréninkové skupiny zvolili regeneraci, ale já jsem řekl, že tady chci skákat.“ 

Na otázku, zda si může představit, že by na místním můstku v budoucnu mohla být letní Grand Prix odpověděl: „Myslím si, že je tady perfektní organizace. Všechno šlo dobře a závod byl dobrý, i podmínky. A myslím si, že by bylo hezké, kdyby tady mohla být letní Grand Prix.“ Líbilo se mu také vyhlašování vítězů na frenštátském náměstí. „Nejdřív byl koncert a bylo to moc pěkné. Nikde jinde tohle není. Během ostatních závodů takový zájem není, bylo to opravdu hezké. Také jsme tam byli s celým týmem a to bylo skvělé,“ pokračoval Aigner ve chvále směrem k frenštátským. 

A jaké má rakouský závodník plány na zbytek léta? „Teď si udělám pauzu a pak budu závodit ve Stams, Oslu, Hinzenbachu a Klingenthalu.“